Krev není voda,aneb co si do krve vpustíme ...

NAŠE ZÁKLADNÍ TEKUTINA - KREV ČERVENÁ (pokud má někdo modrou zn."fon" gratuluji :-))

Pouhým okem vypadá krev jako homogenní červená tekutina – jenže není. Je složena z mnoha různých prvků, mezi ty nejznámější patří červené a bílé krvinky, krevní destičky a krevní plazma, ve které jsou ochranné látky imunitního systému.  


Jakou spojitost má potrava, kterou jíme a naše krevní skupina

Příroda náš imunitní systém obdařila komplikovanými metodami určování, zda je určitá látka tělu cizí nebo vlastní. Jedna z metod, které naše tělo používá, je identifikace pomocí chemických látek zvaných antigeny, které se nacházejí v buňkách každého organismu. A právě jeden z antigenů je zodpovědný za rozpoznání krevní skupiny.
Každá krevní skupina má odlišný antigen s osobitou chemickou strukturou – krevní skupina A má na červených krvinkách antigen A, skupina B antigen B, AB antigeny oba a skupina O nemá antigen žádný.
Když imunitní systém vašeho těla rozpozná, že do organismu vstoupil cizí antigen, hlavním úkolem je vytvořit protilátky s cílem vetřelce „navázat“ a umožnit tak jeho destrukci. Když se  protilátka náhodně setká s cizím antigenem, dojde k reakci, která se nazývá aglutinace – shlukování. Protilátky se navážou na virový antigen a učiní jej přilnavým. Když jsou buňky, viry, parazité a bakterie aglutinovány, lepí se dohromady a vytvoří shluk, což usnadní jejich likvidaci (pro lepší představu – podobně funguje například chemický vločkovač na čištění vody v bazénu).


Co je vhodné pro jedná krevní skupinu nemusí být pro druhou

Bylo zjištěno, že mnoho potravin má schopnost aglutinovat krvinky pouze určitých krevních skupin a ostatní nechává beze změny. To znamená, že potraviny, které mohou být škodlivé pro krvinky jedné krevní skupiny, jsou naopak vhodné pro krvinky jiné skupiny. A právě tento objev určuje souvislost mezi krevními skupinami a stravou.


Klíčem k určení vhodnosti jsou lektiny

Když jíte potraviny obsahující lektiny (bílkoviny obsažené v potravě, mají aglutinační vlastnosti), které jsou neslučitelné s antigenem vaší krevní skupiny, lektiny napadnou orgán nebo celý systém a začnou v této oblasti aglutinovat buňky. Jakmile se jednou narušená lektinová bílkovina usadí na nějakém místě v organismu, začne shlukovat buňky v této oblasti, organizmus je vyhodnotí jako vetřelce a začne proti nim bojovat. Celý proces může způsobit například syndrom dráždivého tračníku ve střevech nebo cirhózu jater.
Většina lektinů obsažených ve stravě není přímo život ohrožující. Devadesát pět procent lektinů, které se vstřebají z naší stravy, je vyloučeno z organismu. Ale nejméně pět procent se vstřebá do krve, reaguje s červenými a bílými krvinkami a poškozuje je. Někdy je i minimální množství lektinu schopné aglutinovat obrovský počet buněk.

Řešením je vyhnout se lektinům, které aglutinují buňky vaší krevní skupiny.
Share on Google Plus

About Unknown

This is a short description in the author block about the author. You edit it by entering text in the "Biographical Info" field in the user admin panel.
    Blogger Comment

0 komentářů:

Okomentovat

Používá technologii služby Blogger.

pátek 30. října 2015

Krev není voda,aneb co si do krve vpustíme ...

NAŠE ZÁKLADNÍ TEKUTINA - KREV ČERVENÁ (pokud má někdo modrou zn."fon" gratuluji :-))

Pouhým okem vypadá krev jako homogenní červená tekutina – jenže není. Je složena z mnoha různých prvků, mezi ty nejznámější patří červené a bílé krvinky, krevní destičky a krevní plazma, ve které jsou ochranné látky imunitního systému.  


Jakou spojitost má potrava, kterou jíme a naše krevní skupina

Příroda náš imunitní systém obdařila komplikovanými metodami určování, zda je určitá látka tělu cizí nebo vlastní. Jedna z metod, které naše tělo používá, je identifikace pomocí chemických látek zvaných antigeny, které se nacházejí v buňkách každého organismu. A právě jeden z antigenů je zodpovědný za rozpoznání krevní skupiny.
Každá krevní skupina má odlišný antigen s osobitou chemickou strukturou – krevní skupina A má na červených krvinkách antigen A, skupina B antigen B, AB antigeny oba a skupina O nemá antigen žádný.
Když imunitní systém vašeho těla rozpozná, že do organismu vstoupil cizí antigen, hlavním úkolem je vytvořit protilátky s cílem vetřelce „navázat“ a umožnit tak jeho destrukci. Když se  protilátka náhodně setká s cizím antigenem, dojde k reakci, která se nazývá aglutinace – shlukování. Protilátky se navážou na virový antigen a učiní jej přilnavým. Když jsou buňky, viry, parazité a bakterie aglutinovány, lepí se dohromady a vytvoří shluk, což usnadní jejich likvidaci (pro lepší představu – podobně funguje například chemický vločkovač na čištění vody v bazénu).


Co je vhodné pro jedná krevní skupinu nemusí být pro druhou

Bylo zjištěno, že mnoho potravin má schopnost aglutinovat krvinky pouze určitých krevních skupin a ostatní nechává beze změny. To znamená, že potraviny, které mohou být škodlivé pro krvinky jedné krevní skupiny, jsou naopak vhodné pro krvinky jiné skupiny. A právě tento objev určuje souvislost mezi krevními skupinami a stravou.


Klíčem k určení vhodnosti jsou lektiny

Když jíte potraviny obsahující lektiny (bílkoviny obsažené v potravě, mají aglutinační vlastnosti), které jsou neslučitelné s antigenem vaší krevní skupiny, lektiny napadnou orgán nebo celý systém a začnou v této oblasti aglutinovat buňky. Jakmile se jednou narušená lektinová bílkovina usadí na nějakém místě v organismu, začne shlukovat buňky v této oblasti, organizmus je vyhodnotí jako vetřelce a začne proti nim bojovat. Celý proces může způsobit například syndrom dráždivého tračníku ve střevech nebo cirhózu jater.
Většina lektinů obsažených ve stravě není přímo život ohrožující. Devadesát pět procent lektinů, které se vstřebají z naší stravy, je vyloučeno z organismu. Ale nejméně pět procent se vstřebá do krve, reaguje s červenými a bílými krvinkami a poškozuje je. Někdy je i minimální množství lektinu schopné aglutinovat obrovský počet buněk.

Řešením je vyhnout se lektinům, které aglutinují buňky vaší krevní skupiny.

Žádné komentáře:

Okomentovat